|
| |
|
|
Minority Rights and Possibilities of Identification of the Hungarian Minority in Czechoslovakia on Žitný ostrov in 1969-1989
Ročkár, Matej ; Juhászová, Tereza (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Témou diplomovej práce sú menšinové práva maďarskej menšiny v Československu v období rokov 1969 - 1989. Práca sa zameriava na dopady menšinovej politiky zo strany štátu na každodenný život Maďarov na Žitnom ostrove. Oblasť Žitného ostrova sa radí medzi regióny s najsilnejším podielovým zastúpením obyvateľov maďarskej národnosti zo všetkých regiónov na Slovensku. Obdobie medzi rokmi 1969 a 1989 sa nieslo v znamení nielen normalizačných procesov nasledujúcich po invázii vojsk Varšavskej zmluvy, ale aj federalizácie Československa. Vďaka nej bola časť kompetencií, ktoré mali dopad na každodenný život národnostných menšín, prenesená na úroveň Slovenska, ako jedného zo štátotvorných celkov. Cieľom tejto práce je zistiť, ako obdobie normalizácie prežívali príslušníci maďarskej menšiny. K zodpovedaniu tejto otázky bol vykonaný výskum formou osobných rozhovorov s pamätníkmi. Ich spomienky a skúsenosti zo skúmaného obdobia sú v práci konfrontované s vtedajšou platnou menšinovou legislatívou. Hlavná časť práce je venovaná možnostiam identifikácie maďarskej menšiny. V prvom rade sa zameriava na možnosť používania materinského jazyka vo verejnom priestore, vzdelávania sa, prístupu k médiám, informáciám a kultúre v maďarskom jazyku. Ďalej sa práca venuje aj otázke spolunažívania s väčšinovým obyvateľstvom v...
|
|
|
Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny
Polendová, Markéta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Název práce v českém jazyce Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny Abstrakt Předkládaná práce pojednává o právním postavení LGBTI osob ve vztahu k možnosti označení LGBTI komunity za menšinu ve smyslu menšinového práva, které je tradičně spojované s menšinami národnostními, jazykovými a náboženskými. Cílem práce je zhodnocení potenciálu LGBTI komunity naplnit definiční znaky menšiny a následný rozbor menšinových práv s ohledem na možnost jejich přiznání LGBTI osobám. V neposlední řadě se práce zaměřuje na postavení LGBTI menšiny v unijním právu. Práce je členěna do tří hlavních částí. První část představuje pojmy, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá část práce se věnuje analýze znaků menšinové definice, tj. objektivního a subjektivního kritéria, s ohledem na možnost naplnění jednotlivých charakteristik menšiny LGBTI komunitou. Důraz je kladen na problematické aspekty vyvstávající v souvislosti se specifickou povahou LGBTI komunity, především její vnitřní diverzitou a obtížnou objektivizací odlišující charakteristiky jednotlivých příslušníků. V návaznosti na rozbor menšinového statusu LGBTI komunity se práce zaměřuje na jednotlivá menšinová práva a jejich použitelnost pro LGBTI osoby. Závěr druhé části práce je věnován vztahu mezi zákazem diskriminace a koncepcí pozitivních práv menšin včetně...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Současná maďarská menšina na Slovensku a slovenská v Maďarsku
Ander, Adam ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce představuje teoretické přístupy k problematice národnostních menšin a usiluje o zařazení dvou konkrétních případů - Slovenska a Maďarska - do této teoretické škály. Současně jsou charakterizovány slovenské a maďarské menšiny. Teritoriální vymezení práce je zřejmé, časově je práce ostře vymezena rokem 2010 a neostře na spodní hranici, těžištěm je období prvního desetiletí nového tisíciletí. Teoretická část je rozčleněna na část týkající se národnostních menšin (pojednává o různém třídění, názvosloví a charakteristikách) a část o možných přístupech státu ke svým menšinám (nabídnuty jsou všechny myslitelné přístupy od nejméně příznivého po nejpřívětivější). Praktická část je taktéž členěna na dvě hlavní kapitoly a sice podle zkoumaných států - Slovenska a Maďarska. Obě tyto kapitoly pojednávají o menšinách v dané zemi, jejich charakteristikách a dále se věnují rozboru právního zakotvení jejich postavení. Rozbor se věnuje mezinárodním smlouvám, ústavám a zákonům. Zatímco Slovensko poskytuje svým menšinám pouze individuální práva, Maďarsko přikročilo k zavedení neobvyklého systému personální kulturní a školské autonomie. Závěr se pokouší nalézt nejvhodnější teoretické a pravděpodobné řešení pro menšiny v daných zemích.
|
|
|
Komparace postavení současné maďarské menšiny ve Vojvodině a v Transylvánii
Hanušová, Tereza ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se s použitím komparativní metody zabývá postavením maďarské menšiny v srbské Vojvodině a v rumunské Transylvánii. Maďaři v Srbsku i v Rumunsku tvoří velmi početnou národnostní menšinu a stali se neoddělitelnou součástí tamní kultury a společnosti. Úroveň menšinových práv Maďarů v hostitelských státech je srovnávána ve čtyřech oblastech: v legislativě, v politickém zastoupení a institucionalizaci menšiny, v možnostech vzdělávání v mateřském jazyce a v oblasti maďarských menšinových médií. Kromě krátkého nastínění historického kontextu se práce soustředí výhradně na časové období po pádu komunistických režimů v obou státech až po současnost. Právě v těchto letech došlo k největším posunům v oblasti menšinových práv. Na problematiku všech zkoumaných oblastí je aplikován koncept etnického paralelismu zabývající se organizací a reprodukcí menšinového světa uvnitř většinové společnosti. S tím souvisí i další použitý přístup, tzv. přístup etno- jazykové vitality, který se zabývá podmínkami pro zachování menšinových jazyků ve většinové společnosti. U všech zkoumaných témat je brán zvláštní zřetel i na vliv maďarské vlády pod vedením premiéra Viktora Orbána na život Maďarů v zahraničí, který v posledních letech výrazně vzrostl.
|
|
| |
|
|
Právní postavení menšin v Rusku
Ullmannová, Nicola ; Petráš, René (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Název práce: Právní postavení menšin v Rusku Tato práce je přehledem právního postavení menšin na území Ruska a jejich vzájemnou interakcí s dominantním národem v jednotlivých dějinných etapách. Jejím předmětem je zkoumání proměn postavení menšin v oblasti práv politických, kulturních, jazykových, náboženských, a také základních lidských práv. To je kladeno do historického kontextu a je zkoumán vliv menšinové politiky státu na státní integritu včetně hodnocení přiměřenosti státoprávního uspořádání potřebám národnostních menšin. Prostor je věnován také administrativnímu členění země, které hraje v ruských poměrech důležitou úlohu. Hodnoceny jsou klady a zápory dobové legislativy a její dopad na praktický život menšin je ilustrován na příkladech konkrétních menšin. Práce je strukturována chronologicky, přičemž prezentuje dějiny Ruska především z hlediska milníků významných pro národnostní menšiny. V prvé části věnované Ruskému carství je sledováno jeho postupné rozšiřování a odlišnosti v právním postavení podrobených národů. Přibližně od poloviny 19. století směřuje ruská legislativa k unifikaci, resp. rusifikaci celé říše, přičemž jsou sledovány příčiny a dopady tohoto počínání, především tvorba národnostních hnutí spějících k nezávislosti okrajových částí říše. Začátek 20. století je pak...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
| |
host ::
RSS.